Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze
Hudba, tanec - původně obřadní funkce, u všech kultur chybí vývoj (dáno od Boha) - vyjma Evropy
Impulzy k vývoji hudby (10.-12. stol.): notový zápis, zlidovění liturgie a hudby (františkáni)
Vývoj - síla i slabina křesťanství
Gregoriánský chorál

Sv. Řehoř diktuje gregoriánský chorál (miniatura z Antifonáře ze St. Gallen, okolo roku 1000).
Zdroj: Wikipedia
Filosofický systém ve 2. stol.: sedmero svobodných umění:
trivium: gramatika, rétorika, dialektika
- quadrivium - zabývá se číslem: aritmetika, geometrie, astronomie, muzika (poměry čísel)
- pozůstatky do baroka - oddělení hudební teorie a praxe
Prameny:
Nejstarší zpěvy:
žalmy - improvizovaly se
- hymny - Gloria in excelsis Deo, Te Deum Laudamus
- zpěv Ubi caritas et amor - Kde je opravdová láska (na Zelený čtvrtek)
- hymnus z Oxyrhynchu, 3. stol. - nejstarší hudební památka
313 - 8. stol.
- vystoupení církve z ilegality
- vznik kostelů - vzor bazilika, klasické trojlodí (nebo až 5 - 7 lodí)
- první křesťanské misie do Evropy (ze středomoří)
- 476 zánik Římské říše
- zpěv - Schola cantorum - zal v Římě asi v 5. stol., vzor pro ostatní
- centrum křesťanství se přesouvá na západ (z katolického hlediska), mění se liturgický jazyk - řečtina nahrazována latinou
- krystalizace liturgických typů: ambroziánský, galikánský, mozarabský, insulární (irský), beneventský
beneventský, starořímský
Sv. Ambrož (Ambrosius)
biskup milánský, 4. stol.
- potíral ariánskou herezi (hudbou - lid svým zpěvem prokázal jednotu)
- ambroziánský hymnus - strofický, jednoduché nápěvy, poslední sloka oslavuje Tojici
Sv. Benedikt z Nursie
Sv. Řehoř Veliký
papežem 590-604
- legendární tvůrce gregoriánského chorálu (autorem ale není)
- reforma starořímského chorálu, zpěvy pro liturgický rok - základ propria, zpěvy jsou tříděny a fixovány - konec liturgické improvizace
Ambroziánský chorál
ambroziánský - jeden z nejstarších západních liturgických typů
- orientální vlivy, čtvrttóny, glisanda
- rozkvět v 4.-5. stol., nejstarší zápisy 10.-11. stol., dodnes v Milánské diecézi (upravený)
Galikánský chorál
na území římské provincie Galie (Lyon, Marseille, klášt. Cluny), minimum zpráv
- hymny
- v 8. stol. zakázán, galikánská liturgie nahrazena římskou
Mozarabský chorál
Insulární (irský) chorál
Beneventský chorál
Starořímský (římský) chorál
7. stol. - Řehoř I., Honorius I., Řehoř II.
- vzniká zpěv Kyrie eleison - z řeckých litanií
- do liturgie hymnus Gloria in excelsis Deo
- zpěv Alleluia před evangeliem
- do liturgie zpěv Agnus Dei
- vzniká princip propria - proměnných částí mše (až didaktické, vede k zesvětštění liturgie)
-PM- |
- Mešní řád (ordo missae)
-
Zpěvy mešního propria (proprium missae)
-
Zpěvy ordinária (ordinarium missae)
-
Zpěv a hudba při svátostech
-
Zpěv a hudba při jiných bohoslužbách
-
Liturgický rok
-
Velikonoční triduum
-
Okruh velikonoční (mimo tridua)
-
Okruh vánoční
-
Liturgické mezidobí (tempus per annum) a slavnosti Páně
-
Proprium de sanctis - svátky svatých
-
Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze
-
Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - III. a IV. fáze
-
Vývoj hudebního zápisu gregoriánského chorálu
-
Systém gregoriánských modů
-
Druhy gregoriánského chorálu, psalmodie
-
Sekundární vrstva gregoriánského chorálu - tropy a sekvence
-
Chrámová hudba vícehlasá - rané formy
-
Chrámová hudba vícehlasá - ars antiqua, ars nova, ars subtilior, anglický vícehlas
-
Liturgická hudba 15. až 16. stol.
|