Liturgický rok
Liturgický rok - oslavná památka spásných činů Božích v osobě ježíše Krista slavená v průběhu jednoho roku
Juliánský kalendář - zavedl přestupný rok, vznik 50 let před Kristem
- Gregoriánský kalendář - 2. pol. XVI. stol., zaveden na základě Tridentského koncilu (1545-1563) (roky, kterými končí staletí, jsou přestupné, jen pokud jsou dělitelné 400)
- zimní slunovrat - narození Ježíše Krista
- letní slunovrat - narození Jana Křtitele
- jarní rovnodennost - Zvěstování Páně
- podzimní rovnod. - původně svátek Zachariáš (otec Janův), nyní zrušen (zůstal v pravoslaví)
temporál - závisí na liturg. kalendáři, odvíjí se od data Velikonoc, mívá při slavení přednost
- sanctorál - závislý na občanském kalendáři, svátky mají pevné datum (vrcholný středověk byl postaven na světcích - tehdejší "superstar")
doba adentní - 4 neděle (zač. 1. neděli po svátku sv. Ondřeje - 30. 11.)
doba vánoční:
1. část mezidobí - končí Popeleční středou
doba postní - 40 dnů, nepočítají se neděle (7 nedělí)
triduum - předěl
doba velikonoční:
mezidobí - 33-34 týdnů, končí slavností Ježíše Krista Krále
-PM- |
- Mešní řád (ordo missae)
-
Zpěvy mešního propria (proprium missae)
-
Zpěvy ordinária (ordinarium missae)
-
Zpěv a hudba při svátostech
-
Zpěv a hudba při jiných bohoslužbách
-
Liturgický rok
-
Velikonoční triduum
-
Okruh velikonoční (mimo tridua)
-
Okruh vánoční
-
Liturgické mezidobí (tempus per annum) a slavnosti Páně
-
Proprium de sanctis - svátky svatých
-
Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze
-
Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - III. a IV. fáze
-
Vývoj hudebního zápisu gregoriánského chorálu
-
Systém gregoriánských modů
-
Druhy gregoriánského chorálu, psalmodie
-
Sekundární vrstva gregoriánského chorálu - tropy a sekvence
-
Chrámová hudba vícehlasá - rané formy
-
Chrámová hudba vícehlasá - ars antiqua, ars nova, ars subtilior, anglický vícehlas
-
Liturgická hudba 15. až 16. stol.
|