Varhanní výlet do Machova a okolí 

Je 28. září 2007, svátek sv. Václava a mezi dešťovými kapkami vidím v dáli přijíždět autobus. Z něho vystoupila Pavluša, která se nakonec jako jediná odhodlala podniknout cestu do zapadlých končin zemí českých. Po obědě jsme vyrazili kam jinam, než do kostela sv. Václava na kůr. Bylo totiž nutné řádně provětrat vzdušnice zdejších varhan, vyhnat pavouky a jinou havěť z abstraktů a konečně to pořádně rrrrrozkalit.

Šílený PozounoTom.	Pavluša v akci.

Kostelem se ještě linula vůně kadidla z dopolední mše svaté a my jsme k tomu přidávali nejrůznější varhanní melodie. Vydrželi jsme tam celé odpoledne a i tak nebyl dostatečně zahnán náš absťák. Nakonec jsme ještě zamířili na věž a kostelní půdu. Tady se Pavluša, zvyklá na kostelní půdy plné holubů, pozastavila nad tím, že u nás máme pod střešními krovy netopýry.

Machovské zvony.

Druhý den jsme vyrazili za přírodními krásami zdejší krajiny. Vydali jsme se na stolovou horu Ostaš u Police nad Metují, kde je pískovcové skalní bludiště. Počasí sice vypadalo hrozivě, ale nakonec jsme nezmokli

.

Pavluša v "Čertově autě".

Zdejší krajina...

Večer jsem měl povinnosti v podobě tanečních, ale Pavluša nelenila a podnikla ještě výstup na kopec k Pánovu kříži nad Machovem a posléze sestup rozbahněným skalním bludištěm. Pro milovníky přírody je zde opravdu ráj.

Naprosto neznámý varhaník.

V neděli jsme zamířili opět na machovský kůr, tentokrát na mši svatou. Ještě přede mší jsme vystoupali do věže a rozezněli oba dva zvony. Po obědě jsme se rozloučili a Pavluša se vydala k autobusu směr Praha.

Tuto reportáž včetně té, co uslyšíte v příštím vydání Rádia Pozoun, jsme připravili, abyste viděli, oč jste se připravili tím, že jste do Machova nepřijeli. Doufám, že toho teď patřičně litujete. Ale nezoufejte! Na jaře připravujeme další podobnou a neméně zajímavou akci!
 

-TW- a -PK-