Velikonoční, zpívá se na nápěv z JK 707

1. Sláva ti, Bože! Země i nebe / tebe nechť chválí za vzkříšení, / kterým jsi v Synu oslavil sebe, / zpečetil slovo o spasení. / V Ježíši Kristu, Beránku tichém, / zjevil jsi lásku nehynoucí, / poslal ho na svět zúčtovat s hříchem, / naději dát nám nehasnoucí.

2. Sláva ti, Bože! Duše i tělo / radostí plesá z oslavení, / spasené srdce jásat by chtělo, / věčné že smrti pro ně není. / Kristovo lidství zvedl jsi k sobě, / s ním je i naše posvěceno; / jaká to milost, smíme-li k tobě, / žití když časné ukončeno!

3. Sláva ti, Bože! Láska tvá dýchá / z Kristova na nás utrpení, / pod jeho křížem láme se pýcha, / srdce se tiší v usmíření. / Vzkříšení jeho nebeská záře / kříž mění ve zbraň vítězící; / pokorná láska Kristovy tváře / osvěcuj církev bojující!

4. Sláva ti, Bože! Chválu ti vzdává / věrných sbor za to potěšení, / Syn že tvůj milý církve je hlava, / Zastánce, jemuž rovno není. / Otče náš, k tobě s důvěrou jdeme, / přikryti láskou Ježíšovou, / v Duchu tvém svatém žíti již chceme / spravedlností jeho novou.